Inktober 2017 #1 Swift

Začal jsem se učit psát. Písanka pro první třídu, písmena l, e, i. Překvapilo mě, jak těžké je psát. Udržet správný sklon, dotahovat, nelétat nad linkou či se naopak pod ní netopit. Celkový výsledek při pohledu letmo ale vypadá docela obstojně.

Pak jsem vzal stránku z písanky japonské. Hned první znaky hiragana mne zaskočily. Zjistil jsem, že oko vidí, že píšu blbě, křivě, neúplně, ale nedokáže skrz hlavu říci ruce, aby psala pořádně. Budu větší fuška, než jsem si myslel.

Večer mi zbyl i čas nakreslit rorýse pro oficiální téma inktoberu. Inkoust mě baví!

Uvidím, jak mi to půjde zítra.

Jak jsem potkal Inktober

Před pár dny jsem si uvědomil, jak málo píšu. Ne na počítači či telefonu. Tam pořád píšu až moc. Ale jak málo píšu ručně. Na papír. Kdy naposledy jsem někomu poslal pohled? Pozdrav, přání? O pár dnů později jsem zjistil, že už vlastně ani psát neumím. Že píšu hůř jak doktorská kočka. No, spíš že píšu jako prase… Rozhodl jsem se s tím něco udělat. Naučím se psát. Pořádně a psace. A naučím se konečně psát alespoň některé ty japonské klikihaiky.

Na můj dotaz „jak se naučit psát“ mi Youtube i Google vyhodily miliony návodů, odkazů a samozřejmě i zaručených rad, co a kde nakoupit. Nakupování jsem se z velké části ubránil, ale osud mi do cesty přihrál zmíněný Inktober. O co jde? V roce 2009 se jakýsi Jake Parker rozhodl, že se pokusí během jednoho měsíce, ano, října, vylepšit své kresličské schopnosti, zejména pak svou práci s inkoustem. Své kresby zveřejňoval pod haštelákem #inktober a nečekaně strhl lavinu podobných příspěvků od ostatních zasíťovaných malířů, kreslířů či zkrátka jen lidí, co si rádi čmárají.

Pro letošní rok vypsal na svých stránkách http://mrjakeparker.com/inktober seznam nezávazných okruhů, kterých by se jednotlivé kresby měly týkat. Každý, kdo se Inktoberu chce zúčastnit, nakreslí každý den během října obrázek, ten následně zveřejní na sítích pod hashtagem #inktober. To je celé.

Nemyslím, že se budu témat držet. Jak se znám, ani moc nevěřím, že vydržím kreslit celý měsíc. Rád bych začal, rád bych alespoň trochu zlepšil svůj rukopis, nic moc víc si od inkoustového října neslibuji.

Zítra začnu.

Květy světa

Dříve než propadl vzácnému květu

Býval tu oporou celému světu

Čeho se nenadál

Že květ mu opadal
Nepadal jenom květ

Padal už celý svět

Z posledních sil podpíral nebe

Aby nit neztratil, zapřel i sebe

Gastrokino

Všechno to začalo nenápadně nenápadným tweetem nenápadné Tichotlapky:

Filmy, které neměly s jídlem či stravováním nic společného, začaly oplývat jídlem i pitím, o vtipu nemluvě. Při té příležitosti se mi vybavily filmy, které se kolem kuchyně, restaurací či jídla motají už od přírody.

  • Adéla ještě nevečeřela
  • Blbec k večeři
  • Císařův pekař, pekařův císař
  • Což takhle dát si špenát
  • Česká soda
  • Grand restaurant pana Septima
  • Karlík a továrna na čokoládu
  • Křidýlko nebo stehýnko
  • Limonádový Joe
  • Někdo to rád horké
  • Pravidla moštárny
  • Ráno vstanu a opařím se čajem
  • Ratatouille
  • Snídaně u Tyffanyho
  • Starci na chmelu
  • Tři oříšky pro Popelku
  • Tři vejce do skla
  • Velká sýrová loupež
  • Velká žranice (cc @nohynahore)
  • Vrchní, prchni!
  • Vůně cibule

Znáte další?

Pochop Chopok

Když mne potáhnete, půjdu za vámi až na konec světa. Ale když se mne budete snažit tlačit, budu se kroutit a dost možná nakonec všechno dočista zamotám.

Můžete si mne omotat kolem prstu. Když si dáte načas, budu vám zavázán. Ale když si mne budete chtít uvázat kolem krku, časem vás budu škrtit; když se na mně budete chtít pověsit, utrhnu se.

Jsem provázek. A pracuji na Chopku na poloviční úvazek jako meteorolog.

Meteošpagát

127/365 Svátek hudby

Nestává se každý den, aby vyšla nová deska Foo Fighters. Takových dnů bylo v celé historii lidstva zatím jen sedm. O poznání častěji se stalo, že vyšla deska Pink Floyd. Doposud dvanáctkrát. Dnešní den je výjimečný. Po dvaceti letech vychází „nová“ řadová deska Pink Floyd – The Endless River, zároveň vychází i nová řadová deska Foo Fighters – Sonic Highways.

Poslouchám…

68/365 Stovka

68/365 Stovka

Stý příspěvek. V třistapětašedesátce příspěvek šedesátý osmý. Blog před časem vznikl pro odkládání písmen, která se nevešla do twitřího limitu 140 znaků. A pro obrázky, které by si také zasloužily více časoprostoru než těch pár minut a pixelů, které jim Twitter svět přidělí.

Vybíral jsem kam se s blogem vrhnout, Google mne děsil svým propojením a sdílením. Inspirovala mne Bolinka, jejíž tweety z WordPressu se na Twitteru zobrazovaly včetně náhledů obrázků. A tak je blog tu. A přestože se z nějakého podivného důvodu náhledy obrázků na Twitteru nezobrazují, jsem rád, že je tu.

A jsem rád, že si blog našel i své čtenáře. Oběma bych chtěl touto cestou poděkovat za přízeň.

62/365 Pilsen Kit 2014

Střelnice v Plzni Lobzích hostí Pilsen Kit každoročně.

Střelnice v Plzni Lobzích hostí Pilsen Kit každoročně.

Parkoviště před střelnicí plné aut.

Auta stará, stále krásná

V samotném areálu střelnice aut o poznání méně, o to krásnějších.

 


 

Škoda RS

Škoda RS

Škoda RS

Škoda RS

Škoda RSO

Škoda RSO

 


 

Jeep Willys

Jeep Willys

Jeep Willys

Jeep Willys

Jeep Vylez!

Jeep! Vylez!

 


 

Bitva o kavárnu či Normandii?

Bitva o kavárnu či Normandii?

 


 

Tak kam to bude dneska?

Tak kam to bude dneska?

Rohovníci

Co třeba na box?

 


 

Diorama

Diorama

Diorama na vodou

Diorama nad vodou

Diorama pod vodou

Diorama pod vodou

Diodrama na kolejích

Diodrama na kolejích

 


 

Nemám zdání.

„Kam jsme se to dostali?“

Ti Římani jsou ale blázni...

„Nemám zdání…“

Ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín...

„…ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín.“

 


 

Jak to dopadne, když modelář podcení velikost podstavce.

Jak to dopadne, když modelář podcení velikost podstavce.

Jak to vypadá, když se modelář baví. Nemo, Hello Kity, Ice Age...

A jak to vypadá, když se modelář baví. Nemo, Hello Kity, Ice Age…

Hello Wildcat Kitty!

Hello Wildcat Kitty!

Doba ledová je doba ledová.

Doba ledová je doba ledová.

Very happy snowman!

Very happy snowman!

 


 

Modely zpracované do posledního detailu.

Modely zpracované do posledního detailu.

Interier

Interier.

Kočka

Kočka

 


 

Krásný model z mizerného filmu Válka světů

Krásný model z mizerného filmu Válka světů

Ubozí pozemšťané!

Ubozí pozemšťané!

Model v celé své kráse včetně ponožek v sandálech.

Model v celé své kráse včetně ponožek v sandálech.

 


 

Do každého zahradního rybníčku jedno veselé vznášedlo.

Do každého zahradního rybníčku jedno veselé vznášedlo.

 


 

Mám ád vtulníky.

Mám ád vtulníky.

 


 

Kovozávody Prostějov znovu závodí

Kovozávody Prostějov znovu závodí

58/365 Proč

Dnes jen krátká zmínka, proč nebyly v #365 fotky a teď pár dnů ani příspěvky samotné. Přestože fotky vznikaly, nebylo jak je z foťáku na internety vystavit. A fotky z mobilu byly tak nedobré, že jsem raději své vidění popsal slovy. Ale pár dnů před návratem se mi povedlo zablokovat si přístup k blogu. Ano, robot neprošel testem, který má odradit roboty.

Teď už snad tedy zase bude možné psát i fotit. Nezbývá než si přát, aby bylo co.

54/365 O řecké kuchyni

Nefotím jídlo. Většinou. Rád jídlo jím. Většinu. Řecké jídlo jím rád a všechno. Mám rád řecké taverny a přístup tamních lidí, kteří vám i k jednomu objednanému pivu přinesou něco k pivu. Takové to „něco k pivu“, co bývá v českých hospodách v jídelních lístcích. Ve většině případů předražené oříšky. V Řecku takto dostanete oříšky, olivy, směsku sýrů nebo pistácie. Pokud se rozhodnete objednávat i něco k jídlu, nezůstane jen oříšků, džbán s vodou a košík s chlebem bude před vámi na stole, než řeknete Eucharisto. A pokud to bude taverna rodinná a pokud si necháte poradit, co si z jídelníčku vybrat, můžete očekávat přednášku o řecké kuchyni následovanou praktickou ukázkou a ochutnávkou. Velmi pravděpodobně vám bude během vašeho stravování jako další pozornost nabídnuto k ochutnání i něco ostřejšího k pití, ať už ouza, grappa či raki. Případně mix všeho uvedeného. A o to více se budete chtít dozvědět a ochutnat a povídat a…

Mám rád Řecko.