Inktober 2017 #1 Swift

Začal jsem se učit psát. Písanka pro první třídu, písmena l, e, i. Překvapilo mě, jak těžké je psát. Udržet správný sklon, dotahovat, nelétat nad linkou či se naopak pod ní netopit. Celkový výsledek při pohledu letmo ale vypadá docela obstojně.

Pak jsem vzal stránku z písanky japonské. Hned první znaky hiragana mne zaskočily. Zjistil jsem, že oko vidí, že píšu blbě, křivě, neúplně, ale nedokáže skrz hlavu říci ruce, aby psala pořádně. Budu větší fuška, než jsem si myslel.

Večer mi zbyl i čas nakreslit rorýse pro oficiální téma inktoberu. Inkoust mě baví!

Uvidím, jak mi to půjde zítra.

Jak jsem potkal Inktober

Před pár dny jsem si uvědomil, jak málo píšu. Ne na počítači či telefonu. Tam pořád píšu až moc. Ale jak málo píšu ručně. Na papír. Kdy naposledy jsem někomu poslal pohled? Pozdrav, přání? O pár dnů později jsem zjistil, že už vlastně ani psát neumím. Že píšu hůř jak doktorská kočka. No, spíš že píšu jako prase… Rozhodl jsem se s tím něco udělat. Naučím se psát. Pořádně a psace. A naučím se konečně psát alespoň některé ty japonské klikihaiky.

Na můj dotaz „jak se naučit psát“ mi Youtube i Google vyhodily miliony návodů, odkazů a samozřejmě i zaručených rad, co a kde nakoupit. Nakupování jsem se z velké části ubránil, ale osud mi do cesty přihrál zmíněný Inktober. O co jde? V roce 2009 se jakýsi Jake Parker rozhodl, že se pokusí během jednoho měsíce, ano, října, vylepšit své kresličské schopnosti, zejména pak svou práci s inkoustem. Své kresby zveřejňoval pod haštelákem #inktober a nečekaně strhl lavinu podobných příspěvků od ostatních zasíťovaných malířů, kreslířů či zkrátka jen lidí, co si rádi čmárají.

Pro letošní rok vypsal na svých stránkách http://mrjakeparker.com/inktober seznam nezávazných okruhů, kterých by se jednotlivé kresby měly týkat. Každý, kdo se Inktoberu chce zúčastnit, nakreslí každý den během října obrázek, ten následně zveřejní na sítích pod hashtagem #inktober. To je celé.

Nemyslím, že se budu témat držet. Jak se znám, ani moc nevěřím, že vydržím kreslit celý měsíc. Rád bych začal, rád bych alespoň trochu zlepšil svůj rukopis, nic moc víc si od inkoustového října neslibuji.

Zítra začnu.

Květy světa

Dříve než propadl vzácnému květu

Býval tu oporou celému světu

Čeho se nenadál

Že květ mu opadal
Nepadal jenom květ

Padal už celý svět

Z posledních sil podpíral nebe

Aby nit neztratil, zapřel i sebe

Gastrokino

Všechno to začalo nenápadně nenápadným tweetem nenápadné Tichotlapky:

Filmy, které neměly s jídlem či stravováním nic společného, začaly oplývat jídlem i pitím, o vtipu nemluvě. Při té příležitosti se mi vybavily filmy, které se kolem kuchyně, restaurací či jídla motají už od přírody.

  • Adéla ještě nevečeřela
  • Blbec k večeři
  • Císařův pekař, pekařův císař
  • Což takhle dát si špenát
  • Česká soda
  • Grand restaurant pana Septima
  • Karlík a továrna na čokoládu
  • Křidýlko nebo stehýnko
  • Limonádový Joe
  • Někdo to rád horké
  • Pravidla moštárny
  • Ráno vstanu a opařím se čajem
  • Ratatouille
  • Snídaně u Tyffanyho
  • Starci na chmelu
  • Tři oříšky pro Popelku
  • Tři vejce do skla
  • Velká sýrová loupež
  • Velká žranice (cc @nohynahore)
  • Vrchní, prchni!
  • Vůně cibule

Znáte další?

Pochop Chopok

Když mne potáhnete, půjdu za vámi až na konec světa. Ale když se mne budete snažit tlačit, budu se kroutit a dost možná nakonec všechno dočista zamotám.

Můžete si mne omotat kolem prstu. Když si dáte načas, budu vám zavázán. Ale když si mne budete chtít uvázat kolem krku, časem vás budu škrtit; když se na mně budete chtít pověsit, utrhnu se.

Jsem provázek. A pracuji na Chopku na poloviční úvazek jako meteorolog.

Meteošpagát